Individualita

Připadá mi neuvěřitelný, jak jsme v dnešní době připoutaní k virtuálnímu světu. Nemyslím to špatně, sama vím, že jsem jedna z těch, co celou cestu autobusem zírá do mobilu a nevšímá si okolí. Mám pocit, že si každý tak trochu hraje na něco, co není. Když mi jednou při opileckém svěřování kamarádka řekla, že bych měla víc ta holka z mého instagramu, utkvělo mi to v paměti. Je to pravda. Ne, že bych si hrála na něco, co nejsem, ale na internetu můžeme prezentovat trochu jinou stránku sama sebe. Je to jeden z důvodů, proč mi připadá, že jsem nikdy do blogování nebyla tak úplně ponořená. Měla jsem pocit, že musím vypadat jako něco víc, tvářit se na fotkách vážně. Vždycky když jsem potom publikovala nějaký příspěvek, měla jsem ze sebe sice radost, ale viděla jsem někoho jiného, lepšího. Ani nevím, co tímhle vším chci říct, snad jen, že hledání toho, kým doopravdy jsme je součástí dospívání a možná, že hledat nikdy ani nepřestaneme. Chtěla bych vylézt z ulity, být taková, jaká se tvářím být. Ale není to jednoduchý.

Tak třeba zase někdy

xoxo Ady

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥